Sezóna 2021-2022

Tentokrát jsme odstartovali už o prázdninách 2021. Jednou týdně udržovací trénink a příprava na sezónu, která se snad už uskuteční a nezhatí ji protiepidemická opatření. Družstvo C díky redukcím v soutěži bude hrát 4. okresní třídu a čeká ji i nelehký zápas s mnohem zkušenějšími matadory z našeho Béčka.

Obsah

• Členové týmu
• Oddílové žebříčky
• Soutěž Zlatá medaile
• Soutěž Opravdová výzva
• Zápasový deník
• Shrnutí sezóny

Členové týmu

Zpět na obsah

Oddílové žebříčky

Přátelské zápasy jsou nedílnou součástí tréninkové rutiny. Letos poprvé spolu po celou sezónu zápasíme se započtením rozdílů výkonosti, tedy s bonusy/hendikepy +1 až +5 bodů v každém setu. Hrajeme každý s každým na 3 vítězné sety. A druhé utkání se stejným protivníkem může být nejdříve po 1 měsíci od prvního. Účast v žebříčku byla od poloviny sezóny dobrovolná.

Pořadí	Jméno	Zápasy	Výhry	Prohry	Úspěšnost
1	Adam W. (0)	35	30	5	87,71 %
2	Pepa (0)	39	33	6	84,62 %
3	Matěj (0)	36	28	8	77,78 %
4	Adam N. (0)	30	21	9	70,00 %
5	Dan (0)	39	25	14	64,10 %
6	Radek (0)	28	13	15	46,43 %
7	Lucka (2)	38	17	21	44,74 %
8	Šimon (1)	38	16	22	42,11 %
9	Lukáš S. (0)	40	14	26	35,00 %
10	David (3)	38	10	28	26,32 %
11	Káťa (4)	36	3	33	8,33 %

• Tabulka zde
  (Otevírá se v novém okně.)

Zpět na obsah

Soutěž Zlatá medaile

Charakterová soutěž přístupu ke stolnímu tenisu, účasti a chování na trénincích a zápasech na jejímž konci obdrží vítěz prestižní ocenění. Soutěž ukončena k 15.6.2022, výsledky a docházku najdete v souboru níže.

• Docházkový list
• Pravidla Soutěže
  (Odkazy se otevírají se v novém okně.)

Zpět na obsah

Soutěž Opravdová výzva

Dovednostní, silově-technická soutěž, ve které záleží na síle,
výdrži, obratnosti, rychlosti a technice. Soutěž dobrovolná, konec stanoven na 15.6.2022. Podrobné výsledky z jednotlivých disciplín pod oceněnými.

• Výsledky soutěže
• Pravidla soutěže
  (Odkazy se otevírají se v novém okně.)

Zpět na obsah

Zápasový deník

Seznam všech odehraných oficiální mistrovských utkání, turnajů a přeborů mládeže i dospělých, kde se mládež účastní. Postupně do něho doplňujeme, co vše děti odehrály, kde všude se, byť třeba jen jedním utkáním, zúčastnily a reprezentovaly tak náš oddíl.

• Zápasový deník zde
  (Otevírá se v novém okně.)

Zpět na obsah

Shrnutí sezóny

Hned zkraje prázdnin měli kluci Pepa a Dan možnost zatrénovat si s dvěma hodně zkušenými hráči. Jakub Borůvka, který aktuálně hraje v SRN a v Čechách se pohyboval někde na úrovni 1.ligy v Libereckém kraji a bývalý olympionik Míra Cinibulk se svojí nestandardní hrou s trávou, hráč divize v týmu Spartaku Chrastava, sehráli s chlapci pár setů a udělili jim celou řádku rad. Vesměs však vše, co jim na trénincích říkám i já. Alespoň to kluci slyšeli i od jiných a zkušenějších. Pohyb, postoj, váha na přední noze při podání, neútočit z první, ale připravit si pozici a zase pohyb. Bez pohybu to rozhodně nepůjde 😉

V průběhu prázdnin se uvolnila protiepidemická opatření natolik, že je již možno trénovat uvnitř ve skupině do 20 osob bez nutnosti dalšího prokazování se testem nebo očkováním apod. Toto množství nás však zdaleka nelimituje, protože děti chodí trénovat sporadicky. Jsou oddíly, kde říkají, že co o prázdninách nenatrénuješ, to už přes školní rok nedoženeš. Uvidíme, jak to bude u nás. V září nás čekají dvě předehrávky proti domácímu družstvu B, jehož členové přece jen občas trénovat chodí a jejichž zkušenosti daleko převýší naše mládí. Každopádně jsem očekával vyšší účast i přes to, že jsou tréninky dobrovolné.

Koncem srpna jsem dokončil školení na trenérskou licenci C a od září začínáme s dětmi trénovat 3x týdně. Na většině je vidět lepší koordinace pohybů, která je dána spíše růstem a vyzráváním, než pingpongovou praxí. Ale i to pomáhá v našem technickém sportu. Děti mají oproti mému dětství, alespoň co si pamatuji, mnohem slabší fyzičku a bývají dříve unavené. Snad se nám podaří i toto vylepšit, u někoho lze pokroky vidět. Také si děti, oproti mému dětství, více stěžují, že je tuhle bolí, tamhle píchá a přijde mi, že jsou více lenivé. Možná za to může covidové období, spíše však celkově tahle doba. Všichni mohou mít – obrazně řečeno – vše a málokdo si váží toho, co má. Málokteré z dětí se také dokáže tzv. zapřít, jít až na hranu, osvojit si správnou disciplínu a pěstovat nadšení, aby se mohlo posunout dále. Osobně to vidím tak, že děti, které u nás trénují, jsou za tři roky schopné udělat podobný pokrok, jako v jiném oddílu nadšenci při intenzivním tréninku a dobrém přístupu za tři měsíce. Někdo více, jiný méně, ale je to tak. Ostatně počty odtrénovaných hodin lze vidět v našem Docházkovém listu. A na otázku co kdo mimo tréninky ve stolním tenisu dělá (mrknout se na video na Youtube, přečíst si zajímavost, pinknout si doma jen tak, podívat se v telce nebo na netu na extraligu apod.), většinou slyším jen rozpačité ticho…

Tak uvidíme, jestli tahle sezóna přinese u někoho zlom a přeskočí o třídu ostatní, nebo se dál budeme vyvíjet a zlepšovat „mírně a pozvolna“, abychom se moc neunavili 😉

V první polovině září byla dokončena rekonstrukce osvětlení, kdy stará nevyhovující velká světla zavěšená poměrně nízko nad stoly a osazená starými drahými úspornými žárovkami, které se už prakticky nedají sehnat, nahradilo stropní LED osvětlení. Nyní je celá plocha herny více méně rovnoměrně osvětlena a tak můžeme pro trénink použít klidně i 6 stolů a na mistrovská utkání stavíme dva stoly podélně. To znamená více prostoru kolem, vzadu i nad stoly. Dá se krásně hrát tzv. „lobovaná obrana“. Fotografie si můžete prohlédnout na odkazu Naše herna. I když bych si dokázal představit i silnější osvětlení, nebo o dvě světla na každé straně více, buďme vděčni, že máme to, co máme. Jako obvykle se mnou, ačkoliv v herně trávím zdaleka nejvíce času, nikdo nic nekonzultoval. Alespoň, že nám firma dodělala ještě pár zásuvek na tablet a na robota a nemusíme už lézt do rozvodné skříně. Teď ještě přibudou venkovní žaluzie. Jak budou ve finále vypadat, to bude také „překvapení“…

Obě předehrávky mládežnického družstva C proti dospělým z družstva B dopadly neslavně. Dvakrát 1:17, kdy po jednom bodu v každého utkání dal pouze Pepa. Pinec, na který se chvílemi fakt nedalo koukat. Největším problémem dětí bylo pouhé udržení míčku na stole. Samy si vykazily většinu svých úderů, jen málokdy ve výměně zvítězil soupeř svým nechytatelným úderem. Mimochodem, na hru soupeře se taky nedalo koukat. Ale tam už je to marná práce, hezký pinec z toho nebude. Díky zkušenostem umí prostě udržet hru na stole, kdežto naší mládeži ta bílá kulatá věc pořád jaksi kamsi utíká. Většinou jinam než na stůl 🙁 Chce to prostě hrát a hrát a trénovat a trénovat, jinak se dopracujeme ke stejnému „paskvilu“, jako družstvo dospělých, jen s větší jistotou danou zkušenostmi. Ale já bych raději, kdyby děti měly nejen větší jistotu ve hře, ale také daleko pohlednější stolní tenis.

Během září se k nám (znovu) přidal David, který u nás už kdysi s pincem začínal v nulté sezóně. Pak si vyzkoušel několik jiných sportů a zálib a teď se chce „na vážno“ vrátit k stolnímu tenisu. Bude mít stejně dlouhou zkušební dobu, jako kterýkoliv jiný nováček a uvidíme, zda to myslí upřímně 😉

První polovina sezóny 2021-2022 se nese ve znamení mistrovských zápasů. Našemu dětskému družstvu C v soutěži dospělých se podařilo vyhrát jedno utkání proti o několik generací starším hráčům z Vamberka. Zejména Dan a Pepa se přičinili o sice těsný, ale zasloužený výsledek 10:8. Po jednom bodíku přidali ještě Radek a Šimon, pro které to byly vůbec první vyhrané zápasy v soutěži. V dosud proběhlých mistrovských utkáních si drží pěknou úspěšnost 50% Pepa. V listopadu nás také čekají okresní přebory staršího žactva, kterých se snad v hojném počtu zúčastníme. Pokud nám to opětovně se zhoršující epidemiologická situace dovolí.

Naše mládežnické řady a také soupisku družstva C doplnil Adam W., který k nám přestoupil z oddílu KPST Záhornice. Spolu s domácím Davidem jsou tedy dalšími členy týnišťské mládeže stolního tenisu a postupem času budou, podle své výkonnosti, reprezentovat náš oddíl. Je nás nyní 13 a bez spolupráce dětí (a jejich rodičů například při převozech na turnaje a utkání) už to nepůjde. Věřím, že i při současném počtu, se dokáži dětem v rámci možností na pravidelných trénincích věnovat a posouvat je v jejich stolně-tenisovém umu. V případě zájmu o nadstandardní individuální tréninky jsem otevřen domluvě.

Přelom nového roku, ani nová vláda, nepřinesli žádné zásadní změny v covidové situaci. Stále je možno trénovat a hrát, v počtu do 20 osob bez nutnosti být očkovaný nebo mít test. Nad tento limit už to nutné je, ale pravděpodobně se to brzy také změní. Každopádně viru navzdory stále trénujeme a hrajeme, co to jde. Mládež se učí spolupracovat a komunikovat samostatně, hlídat si termíny zápasů a hlásit svou účast. Někdy to trochu skřípe, ale každý začátek bývá obtížnější. Děcka už jsou ve věku, kdy si prostě takové věci musí sami organizovat a nespoléhat na vedení za ručičku od svých rodičů nebo od trenéra. Kdo to neumí nebo se mu do toho nechce, bude to mít v životě o poznání těžší.

Listopadové přebory staršího žactva právě kvůli covidu nakonec neproběhly, ale vynahradili jsme si to účastí na lednovém bodovacím turnaji staršího žactva v Dobrém, kde náš oddíl reprezentovali čtyři kluci. Odehráli jsme také oddílový vánoční turnaj, přátelské utkání s novým družstvem Záhornice a za zmínku stojí i vydařená remíza ve Vamberku s družstvem F, kde se náramně rozehráli Adam W. a Lucka. Sezóna pozvolným tempem pokračuje, občas nějaké družstvo zápas odloží nebo skrečuje, protože covid stále úřaduje, ale tak nějak se vše točí a pokračuje dál. Však on se i ten covid jednou vyčerpá a přestane nám komplikovat život různými karanténami a podobnými zádrhely.

Do další sezóny pak připravuji, i po různých konzultacích s trenéry okolních oddílů, menší změny. A opět v duchu toho „kdo chce víc, bude mít, kdo nechce, může jít“. A zcela jistě to bude i něco stát. I nadále však zůstává, že jsme otevřeným oddílem a přihlásit se může takřka kdokoliv a kdykoliv. Jedinou, avšak zcela zásadní podmínkou je, mít aktivní zájem o stolní tenis. Na všem ostatním se dá domluvit, dohodnout, pomoci… Se slovy „mě se moc nechce“, u nás první housle hrát nikdo nebude 😉

Takže zápasovou sezónu už máme zdárně za sebou. Mládežníci z družstva C nakonec zůstali na „pěkném“ desátém místě z celkových dvanácti. Není to samozřejmě kdovíjak obdivuhodný výsledek, na druhou stranu to mohlo být i horší. Alespoň se průběžně sehrála stabilní čtveřice Pepa, Dan, a dva Adamové. Kluci mají nejen chuť hrát mistrovská utkání, ale účastní se i dalších turnajů a mají skvělou podporu rodičů. A právě turnaje jsou tím nejlepším místem, kde je možno seznámit se s rozličnými herními styly, poznat spoustu nových tváří, „moudře pohovořit“ o ping-pongu a nasbírat hromadu zkušeností. Pravidelným tréninkem a častým hraním s různými soupeři roste výkonnost nejrychleji.

Na mistrovských utkáních pak již zmíněnou čtveřici občas doplnili ostatní mládežníci Radovan, Lucka, Šimon a ke konci se přidal i Matěj. Škoda jen, že jejich zájem není tak výrazný, jako u kluků ze základu. Ale každý se holt pro pinčes nenarodil. Někdo k tomu dozraje časem a jinému to zůstane jako pěkný koníček. A tak to má být. Protože stolní tenis je krásný sport, který stojí málo peněz a jde provozovat na různých úrovních celý život.

Po skončení zápasové sezóny se ještě někteří mládežníci zapojili do tzv. turnajové sezóny. Vyzkoušeli jsme pár turnajů v jiných městech a pro některé to byla i první větší zkušenost s hraním v jiném prostředí než v naší herně. Dostali jsme novou chuť do dalších zápasů a už se, alespoň většina z nás, těšíme, až opět začne nová sezóna.

S koncem školního roku 2021-2022 se s námi rozloučí někteří naši dlouholetí členové. Už to bude pomalu pět let, co některé děti sleduji, jak rostou, jak se zlepšuje jejich koordinace, síla i postřeh, i jak se vyvíjí jejich charakter. Prožili jsme spolu pěknou řádku porážek, ale i pár vítězství. Snad jsem je naučil i něco málo slušného chování a fair play přístupu a snad se jim to do života bude hodit. Takže…, Lucko, Radku, Šimone, Matěji, Kryštofe, Lukášku a Káťo – přeji vše dobré a hodně zdaru v tom, do čeho se pustíte s radostí. A s Pepou, Danem, dvěma Adamy, Lukášem a Davidem budeme dál bojovat za zelenými stoly a reprezentovat naše město. A třeba se k nám přidají další…, vždyť dveře máme pro všechny děti, co chtějí umět hrát stolní tenis, stále otevřeny.

V průběhu června došlo ještě v našem oddílu ke společné schůzi. Na ni si „starší a moudří“ odhlasovali, že místo multifunkčního stroje, který bychom mohli využít jak pro děti, tak pro dospělé na protahování i lehké posilovaní, zakoupíme raději lavičky na sezení pro soupeře. Aby se u nás cítili pohodlně, když k nám přijedou hrát a abychom si měli v šatně kam uložit tašky, protože prý na židlích to není ono. Tak teď už bude chybět jen televize a bar. Samozřejmě kluci „byli rádi a už se těší“, jak se na nové lavičky budou koukat. Protože my na tréninku nesedíme, ale radši makáme na technice nebo hrajeme tréninkové zápasy nebo posilujeme. No…, jejich protáhlé obličeje svědčili o kvalitě rozhodnutí staršovstva poměrně jasně.

V našem oddílu se vůbec někteří dospěláci – samozřejmě z mého pohledu – moc nepředvádí. Místo, aby přiložili ruku k dílu, mají plno řečí, do všeho rýpou, nic jim není po chuti, ale jinak všechno vědí a všemu rozumí nejlépe. Ani se nedivím, že se novým dospělým moc do našeho oddílu nechce. Takovou prima partu aby jeden pohledal. I mě to trvalo dva roky, než mě vůbec přijali. A to jsem byl ještě osočen z pomluvy, že píšu na město snad nějakou stížnost. Což pochopitelně pravda nebyla. Ale jak už to dnes u některých bývá: „Mám svůj názor, nepleťte mě fakty!“ 🙁

Jinak co se týká psaní, byl jsem požádán, abych napsal článek do Zpravodaje o našich úspěších i neúspěších, zkrátka o stolním tenisu v Týništi. Na výsledek se můžete podívat zde (strana 28). Článek jsem pochopitelně psal dříve, než byla schůze, takže v něm asi nějaká ta nesrovnalost se současným stavem bude. A také, možná i díky tomuto článku, bude družstvo A hrát nadcházející sezónu jistě v druhé třídě. A bude potřebovat pomoc s doplněním. A komu si řekne(me) při vědomí ochoty a nadšenosti ostatních dospělých? Samozřejmě klukům z Céčka. Takže Pepo, Dane, Adamové = máte šanci si (hodně) zahrát. A Lukáši a Davide = trénujte, jak můžete nejvíc, a brzy ostatní kluky dohoníte. Ostatně pro nadšence jsem zavedl i speciální VIP trénování, takový nadstandard, který za symbolickou cenu ukáže, kdo to s pincem myslí fakt na vážno. Takže sezóna 2022-2023 bude, alespoň v mládeži, jistě skvělá!

Zbyněk Z.

Zpět na obsah

Zpět na Oddíl mládeže